Jdi na obsah Jdi na menu
 


PARKINSONOVA CHOROBA - MŮJ NEVÍTANÝ "KAMARÁD"

 

Jednou z večera, bylo to už za šera,
zabouchal na dveře neznámý pán.
Držel se potichu, jako veš v kožichu,
ne a ne odejít, zůstal tu dál.
Od té chvíle nastal velký zlom,
to byl pan Parkinson
 
 Parki sem a Parki tam, co já z toho dneska mám.
Jenom samé mrzutosti, už mně z toho bolí kosti.
Nevidím už na psaní, je mi z toho k zoufání.
Píšu proto na futro, další z řady čárek,
vždyť každý nový den, je nejkrásnější dárek.

 

 

Příspěvky

IRENA - MŮJ TANEC S VLKY

2. 5. 2012

 

JÁ, MŮJ PARKINSON A MŮJ POČÍTAČ

29. 4. 2012

 

15. VÝROČÍ SVĚTOVÉHO DNE PARKINSONOVY NEMOCI

20. 3. 2012

 

LÉČENÍ A VÝŽIVA

5. 12. 2011

 

PARKINSONOVA NEMOC

5. 12. 2011

 

PŘÍBĚHY PARKINSONIKŮ

12. 11. 2010

 

HYMNA PARKINSONIKŮ

3. 5. 2010

 

Chat

30. 1. 2010

 

ADVENTNÍ KONCERT

1. 1. 2010

 

Vzpomínka na rekondiční pobyt

1. 1. 2010